Nemoci PDF Tisk Email
Napsal uživatel Martins   
Čtvrtek, 12 Červenec 2012 21:21

Nemoci

Nemoci plazů jsou velmi ošemetnou záležitostí a pro mnohé i tabu. Prvotní a základní příčinou je obecně špatný chov a nevyhovující podmínky. Pokud o svého chovance budete pravidelně a svědomitě pečovat,nemusíte se dalších řádků vůbec bát.

1) o chovaném jedinci si sehnat co nejvíce informací.
2) zajistit co nejideálnější podmínky v nádrži (vlhkost vzduchu, teplotu, větrání)
3) pravidelný přísun potravy a vody
4) pravidelný přísun vitamínů, exkrementy odstraňovat co nejdříve
6) jednou za čas provádět celkovou údržbu celé ubikace (závisí na frekvenci vyměšování)

Posledním bodem je "častá kontrola plaza". Tímto totiž můžeme odhalit případné onemocnění. V případě podezření provedeme vnější vyšetření:

1) Kůže - sledujeme: např. barevné odlišování, otoky, ranky, strupy, zbytky staré kůže a pod.
2) Oči - sledujeme: propadlé bulvy, odřeniny, zaschlé kůže po svlékání
3) Tlama - sledujeme: pootevřenou tlamu, abnormální tvorba slin, otoky, tvorbu hlenu, vředy a pod.
4) Dýchání - sledujeme: frekvenci, hloubku, zvuk (správně je neslyšně)
5) Kloaka - sledujeme - čistotu, otoky

Špatné svlékání kůže
Časté chyby v péči a chovu: malá vlhkost vzduchu v teráriu (v době svlékání se musí vydatně rosit), málo vitamínů (zásadně A a B), nízká teplota okolí, onemocnění (parazité), absence hrubých předmětů, o které si plaz starou kůži sloupne. Když už se však zvíře svlékne špatně, musí se mu pomoci. Zbytky, cáry se musí doloupat. Připravíme vlažnou koupel např. z heřmánku (pozor, také vysušuje) či řepíku lékařského a plaza máčíme klidně i několik hodin. Poté zaschlou kůži jemně odloupneme. Zvýšenou pozornost si zaslouží oči. Tam je špatný svlek nejproblémovější.

Paraziti
Parazitologické onemocnění je způsobeno například nehygienou nebo se projevuje u nově dovezených druhů rovnou z přírody. Jedná se většinou o ektoparazity - klíšťata, roztoči. Dále hůře pozorovatelné tasemnice, škrkavky, hlístice, aj., které se dají někdy rozpoznat z trusu. Hlavními znaky při napadení parazity jsou: nechutenství, hubnutí, apatické chování, průjem, zvracení, časté koupele ve vodě, aj.

Roztoči - Parazitují hlavně na kůži nebo pod šupinami. Škodí tím, že hostiteli odebírají krev, lymfu a mohou také zavléci do těla infekci. Odhalit se dají buď přímo vizuálně, nebo nadzvednutím šupin (u roztočů pod 1 mm). K hubení se používají estery kyseliny fosforečné (organofosfáty), látky na hubení hmyzu s účinnou látkou dichlorvos, která ale nepůsobí proti vajíčkům. Také se musí dávat pozor na dávkování, které není přímo dané a musí se posuzovat vzhledem k velikosti nádrže a výkonnosti větrání. Hlavními znaky otravy chovanců jsou malátné stavy, apatické chování, odmítání potravy. Ubikace v době léčby musí být naprosto holá (bez podkladu) a sterilní. Úspěšnější je si vyhradit zvláštní - karanténní nádrž pro tyto i jiné případy.

Plicní červi (háďata, hlístice) - Nemocní hadi dýchají s otevřenou tlamou, slyšitelně, z ústí hrtanu jim vycházejí bubliny. Kromě toho postižení jedinci nepřijímají potravu a tím ztrácejí na hmotnosti. Objevují se i záněty sliznice spojené s tvorbou edémů v dutině ústní a zvenku viditelné zduření okrajů rtů.

Klíšťata - Jsou viditelná okem a nejčastěji na nově dovezených zvířatech. Dají se odstranit mechanicky "vytočením" po namazání alkoholem nebo chloroformem. Dále jsou také účinná: Arpalit (1%), Frontline, Ivomec bolus. K lokálním ošetřením se používají roztoky karbarylu.

Červi - např. škrkavky, kapilárie, tasemnice, pijavice
Výše jmenovaní parazité jsou pro zvířata velmi nebezpeční. Na každý druh se používají různé léky a stojí za to se poradit s veterinářem (odborníkem na plazy).

Bakterie
Bakteriální onemocnění se léčí pomocí antiseptik (peroxidy) a antibiotik. Samotná léčba je velice obtížná a to i z důvodu špatné snášenlivosti antibiotik hlavně u plazů. Také je velice důležité přesné dávkování, tzn. zjistit přesnou váhu jedince. Není-li dávka přesná (malá nebo podávaná po kratší dobu), bakterie si proti antibiotikám vytvoří imunitu. Zase na druhou stranu, když je dávka příliš velká, může způsobit zdravotní potíže. Velice důležitá je při takovém onemocnění podpůrná léčba. Tzn. zajistit vhodnou teplotu, potravu (nepřekrmovat), dostatek vitamínů (hlavně C - 10 mg/kg, B - 10 mg/kg).

Plísně
Oproti bakteriálnímu onemocnění není toto tak závažné, ale zase je dlouhodobé. Kožní plísně se projevují zpravidla drsným ztluštěním, zrohovatěním kůže. Ta se musí "oloupat" na kůži zdravou a pak aplikovat příslušné léky. Jinak to nemá smysl. Běžnými prostředky proti plísním jsou např. malachitová zeleň, hypermangan, antimykotikum ketokonazol, Nizoral, Imaverol, Tinactin, aj. Po léčbě je dobré zvíře chovat ještě dále v karanténní nádrži, aby se plíseň nevrátila. Existují i plísně vnitřní. Léčí se obtížněji, to je logické.

Anorexie
Toto téma je velice obsáhlé, protože příčin může být hned několik. Mezi ty hlavní patří hlavně: špatný chov, nevyhovující podmínky, nesprávná potrava, avitaminóza , vnější - vnitřní zranění, aj. "První pomocí" je hledat případné chyby v chovu. Nepodaří-li se chyby odhalit nebo jsou-li eliminovány a pořád se náprava neobjevuje, je na místě nakrmit nucenně.

Zvracení
Velice příbuzná záležitost s odmítáním potravy. Dostavuje se z podobných, ne-li stejných příčin jako výše uvedené téma. Tento stav může také vyvolat cizí těleso v hltanu, stres, nádor, absces, otrava. Léčbu předchází vyšetření.

Průjem
Je obdobu zvracení se stejnými příčinami. Nebezpečí ale spočívá v tom, že se ztrácí z těla velké množství tekutin. Důležité je proto zajistit dostatečné množství tekutin a rychle navštívit odborného veterináře.

Zácpa
Mezi hlavní příčiny patří: exsikóza (dehydratace), ucpání střev (většinou podkladem). Jako nejsnadnější domácí léčbou je koupel v teplé vodě. Při ní ještě můžeme jemně masírovat oblast kloaky. Jako účinnější metoda je podání slunečnicového oleje (2-3 ml/kg).

Poranění
Jakékoli poranění (i sebemenší) je živnou půdou pro infekci. Proto je velice důležité jej včas ošetřit. Ránu vyčistíme 0,9 % roztokem NaCl a poté vydezinfikujeme 70 % alkoholem. Poté je důležité ranku sledovat a případné zanícení podchytit ještě v ranném stádiu (nasazení antibiotik). Spáleniny nižšího stupně můžeme pomazat mastí z rybího tuku nebo podat např. roztok Betadine. Příhodné je i podávat vitamín C a B - komplex (rozpustit ve vodě).

Absces
Jsou to duté útvary, které jsou vyplněné hnisem vzniklým rozkládání tkání. Léčbu není radno praktikovat v domácích podmínkách, protože absces se musí nejprve chirurgicky rozříznout, hnis odstranit a ránu zašít uzlíkovým stehem. Proto doporučuji zvolit odborného veterináře.

Hniloba tlamy
Je také časté onemocnění a někdy bývá velice zákeřné. Jistými příčinami jsou opět chyby v chovu: stres, mechanické poškození sliznice, nedostatek hlavně vitamínu C a A. Za těchto podmínek se v dutině ústní přemnoží bakterie rodů např. Aeromonas, Proteus, Pseudomonas. Příznaky jsou takovéto: tuhý hnis v tlamě plaza nebo na jeho rtech. Odmítání potravy, která s tím logicky úzce souvisí. Jak nemoc postupuje, dochází k typické nekróze dásní, při které se v zubových váčcích hromadí hnis, a zasažená místa silně krvácejí. Zánět může dojít tak daleko, že vypadají zuby, zasaženy jsou i kosti čelistí a celá hlava silně oteče.

Samotná léčba musí nastat co nejdříve. Čím dříve se hniloba podchytí, tím lépe. "První pomocí" je dezinfekce dutiny ústní nějakým dezinfekčním prostředkem (hypermangan, tinktura, trypaflavin, peroxid vodíku) i několikrát denně. Jako podpůrná léčba se doporučuje klid plaza a zvýšený přísun vitamínu C a A. Poté můžou nastoupit antibiotika. To už je ovšem záležitost dosti odborná a je rozumnější ji nechat na veterináři.

Bakteriální zápal plic
Stejně jako hniloba tlamy i toto onemocnění postihuje hady, jejichž imunitní systém je oslaben stresovými faktory, jako jsou chlad, nedostatečná hygiena, parazitózy nebo nedostatek některých důležitých látek. Typickými příznaky jsou dýchání s otevřenou tlamou, slyšitelné dýchání, příliš velké množství hlenu v tlamě a zčervenání průdušnice. Protože plazi nemají bránici, nemohou vylučovat hlen a exsudát kašlem. Proto se u zvířat trpících chronickým zápalem plic zpravidla nachází velké množství tekutiny ve vakovitých plicích a ve vzdušných vacích.

Eozinofilní inkluze
Nemocní hadi zvracejí přijatou potravu několik dnů po jejím pozření. Některá zvířata hynou několik týdnů po objevení se prvních příznaků nemoci, zatímco jiná přežívají i několik měsíců. Zvláště u chronických případů dochází k poruchám činnosti centrální nervové soustavy, které se projevují dezorientací, přetáčením hlavy a celkovou malátností.