Zajímavosti PDF Tisk Email
Napsal uživatel Martins   
Čtvrtek, 12 Červenec 2012 15:13

Nejdelší had

Rekordní délka (ověřená odborníky) zatím největšího hada uloveného v přírodě je 9,76 m. Drží ho krajta mřížkovaná (Python reticulatus), zabitá v roce 1912 na ostrově Celebes. Nejdelším hadem chovaným v zajetí je opět krajta mřížkovaná. V zoo v Pittsburgu chovali hada jménem "Kolos", který dosáhl délky 9,15 m. Zoologická společnost v New Yorku již před mnoha lety vypsala odměnu 5000 dolarů tomu, kdo přinese hada delšího než 10 m. Dodnes se o tuto pěknou sumu nikdo nepřihlásil.

Nejtěžší had

Nejtěžším hadem světa je bezpochyby anakonda velká (Eunectes murinus), žijící v Jižní Americe a na Trinidadu. Zatím nejdelší doložený změřený exemplář dlouhý 9,15 m vážil neuvěřitelných 227 kg. Jihoameričtí indiáni loví anakondy pro maso

Nejdelší jedovatý had

Nejdelším jedovatým hadem je kobra královská (Ophiophagus hannah) z Jihovýchodní Asie. V roce 1930, exemplář chovaný v Londýnské zoo dosáhl velikosti 5, 71 m, při hmotnosti téměř 12 kg. Taipan (Oxyuranus scutellatus), ačkoliv se podle dřívějších pramenů udávala jeho běžná délka přes 4 metry, ve skutečnosti dosahuje v průměru jen okolo dvou, zřídka do 2,5 metru. Maximální oficiálně ověřená délka taipana byla 276 cm, neoficiální zdroje uvádějí až přes tři metry.

Nejdelší chřestýšovitý had

Se svými až 360 cm je nejdelším chřestýšovitým hadem americký křovinář němý (Lachesis muta), který má ještě jeden primát. Je to jediný chřestýš na světě, který není živorodý, ale klade vejce. Obývá vlhčí pralesy a žije pozemním způsobem.

Nejmohutnější zmijovitý had

Nejmohutnějším zmijovitým hadem nejenom Afriky, ale prakticky celého světa je bezesporu zmije gabunská (Bitis gabonica). Dorůstá až přes dva metry a může být silnější než lidské stehno.

Nejvzácnější hroznýšovitý had

Nejvzácnějším hroznýšovitým hadem bude zřejmě psohlavec Cropaniův (Corallus cropanii), známý jen podle tří exemplářů, ulovených nedaleko Sao Paula.

Nejdelší jedové zuby

Nejdelší jedové zuby mají zmijovití a chřestýšovití (Solenoglypha). Nacházejí se vpředu na horní čelisti, jsou duté jako injekční stříkačka a v klidu směřují dozadu. Jsou v tlamě složené téměř ve vodorovné poloze. Teprve při kousnutí, když had otevře tlamu, se zuby vztyčí do svislé polohy. Rekordmanem v délce jedových zubů je zmije gabunská (Bitis gabonica), která je mimochodem i nejmohutnější zmijí světa. Její zuby dosahují délky až 50 mm!

Nejrychlejší had

Mamba černá (Dendroaspis polylepsis) z Afriky, je údajně nejrychleji se pohybujícím hadem na zemi. Umí vyvinout na krátkou dobu a vzdálenost, rychlost 14 - 19 km/h. Nejrychleji plovoucími hady jsou mořští vodnáři z indopacifické oblasti. Jeden z nich, vodnář dvoubarevný (Pelamis platurus) dokáže krátkodobě při pronásledování kořisti plavat rychlostí až 16 km/h.

Rekordmani v plavání

Všichni hadi bez výjimky umějí plavat. U mořských hadů je plavání samozřejmostí, ale i hadi suchozemští nebo stromoví jsou výbornými plavci. Jeden hroznýš královský (Boa constrictor) doplaval z jihoamerického kontinentu až na ostrov S. Vincent, což je vzdálenost přes 320 km. Po tomto výkonu byl had ve velmi dobré kondici.

Mistři v hladovění

Hadi po nasycení tráví několik dnů až týdnů (podle hmotnosti ulovené kořisti). Často však nezískávají potravu pravidelně a mnohdy jsou nuceni hladovět dlouhou dobu. Velcí hadi vydrží bez potravy mnohem déle. Tak například krajta tygrovitá světlá (Python molurus molurus) nepřijímala potravu 149 dní a přitom ztratila jenom 10% své hmotnosti. V pražské zoo nepřijímala potravu krajta mřížkovaná (Python reticulatus) 270 dní a přitom ztratila pouze 12% svojí hmotnosti. Ve frankfurtské zoo nežrala krajta mřížkovaná (Python reticulatus) plných 570 dní, poté krátký čas potravu přijímala, aby se poté postila dalších 415 dní. Zmije gabunská (Bitis gabonica) nežrala 679 dní a Chřestýš brazilský (Crotalus durissus) 780 dní. Krajta písmenková (Python sebae) vydržela bez potravy plných 870 dní !

Světový rekord však asi drží krajta mřížkovaná (Python reticulatus), měřící 6,45 m o hmotnosti na začátku půstu 75 kg. Tento had nepřijímal potravu celých 910 dní, dokud nezašel. Po své smrti byl jenom 27 kg těžký.

Jednopohlavní had

Ne všichni hadi se pro úspěšné rozmnožení musí nutně pářit. V Indii, jihovýchodní Asii, ale také v jižní Africe a Austrálii žije druh primitivního hada - slepák brahmánský (Ramphotyphlops braminus), který je jediným známým, partenogeneticky se rozmnožujícím hadem na světě. U tohoto druhu se vyskytují pouze samice, které v době dospívání začnou automaticky klást oplozená vejce, aniž se předtím pářily. S těchto vajec se však vylíhnou zase jenom samice, které jsou dokonalými genetickými kopiemi svých matek. Tato zajímavá hříčka přírody však nemá z dlouhodobého hlediska příliš naděje na úspěch. Genetická variabilita, tak důležitá pro přizpůsobování měnících se životních podmínek, zde totiž úplně chybí.

Pleskoslebec obrovský  (Deinagkistrodon acutus)

Je také znám jako ,,stokrokový had,,. To proto,že uštknutá osoba je údajně schopna ujít jen 100 kroků,než zemře.

Zmije řetízková  (Daboia russellii)
Patří mezi nejnebezpečnější hady světa. Každoročně uštkne více než 10 000 osob.

Užovka antiguayská  (Alsophis antigua)
je asi nejvzácnějším hadem světa. Žije pouze na jediném malém ostrůvku při pobřeží Antiguy v karibském moři. V přírodě dnes pravděpobodně přeží už jen posledních 100 jedinců.

Křovináč velkohlavý  (Atropoides nummifer)
Ze Střední Ameriky. Dokáže při útoku ,,vyskočit,, až 1m do výšky.

 

Aktualizováno Středa, 24 Únor 2016 11:05